Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

VZPOMÍNKY

  

"Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi  psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, které nás spojovalo!"


 

BRITA (Bibinka, Brituška, Koza, Rozára, Peršing, Bobina) naše NO bez PP

           nar. 15.5.1998 - 15.4.2010

           zvl. znamení pes houbařský a rybářský

 

     Ach jo...vždycky jsem do éteru hlásala, připadajíc si náležitě důležitě, že bych si nikdy nemohla pořídit fenečku a chlupatého psa k tomu. Ale jak už to tak bývá, "nikdy neříkej nikdy" a "odříkaného chleba největší krajíc", jednoho dne se mi do cesty připletla německá ovčanda Brituška a její dvounohý pán Jirka. V době, kdy se zkřížily naše cesty byla Bibi asi roční teenka, svolná s každou "špatností", s abnormální chutí k jídlu. A protože s mojí maličkostí se dalo vždycky domluvit (budoucí manžel šílel), v jedné kapse jsem měla vepřové ucho, z další lezl kuřecí spárek, v kabele zbytečně strašily kusy bejkovce a Brituška mě začala milovat (bodejť by ne, ten její pán ji krmil "jenom"granulema)smiley. Později jsem o Bibi tvrdila, že za kus žvance by se naučila i stepovat (promiň, kočko)!!!

     Zlom v našich vztazích nastal, když jsem Bibi a Jirku seznámila s mým Cedrikem placatým. V našem případě skutečně nevím, jestli v dvounohých vztazích to začalo jiskřit spíš u mého , dnes už muže, nebo u mne, ale s jistotou vím, že v okamžiku, kdy se seznámili naši psi, Britka a Cedrik, bylo někde ve hvězdách dáno, že se naše cesty spojí. Od té doby jsem já měla fenku NO a budoucí můj muž boxíčka. To, jak se Cedrik a Brita sžili nelze do podrobností popisovat, vydalo by to na knížku. Oba perfektně vychovaní, bez vodítek, kopírovali pánovu nohu (tahle vrcholná drezůra vyvolávala obdiv u majitelů místních agresivních pěti až desetikilových plemen, kteří své zmítající se psy vláčí na flexách různých délek), nevšímali si žádného jiného pejska , než sami sebe - stala se z nich smečka, pár a co bylo dál, jim bylo srdečně putna. Spali vedle sebe na těch lívancích, kterým se říká pelíšky, baštili vedle sebe z misek. Prostě idyla.

      Problém nastal, když nám Brituška začínala hárat. Ale i tuhle situaci jsme časem vyšperkovali do detailu. V normální rodině, tedy mezi myslícími lidmi, by se pes, který nekryje a fenka, na které se nechová dali vykastrovat, ne tak u nás. Oba (já i Jirka) pokládáme každou operaci, která není nezbytně nutná za riziko a proto jsem od počátku barvení té naší kozy ušaté počítala dny a těsně před dny kritickými jsem byla mužem odvezena s Cedrikem na tzv. háravou dovolenou, tedy do Zlína, ke kamarádce.  Tam jsme setrvali do skončení krycích dnů a potom jsme se opět vrátili ke společnému rodinnému krbu. Mého šéfa v práci vždycky málem klepla pepka, když slyšel, proč si dovolenou beru a kolegové si ze mě dělali nemístné šoufkywink.

    Dodnes vzpomínám na Britušku jako na naprosto nekonfliktní, pohodovou holku, která svým způsobem vychovala našeho, dnes již, skoro devítiletého syna. Strašně mi chybí chvilky samoty, kdy jsme byly doma jenom my dvě holky a potichounku jsme si něco špitaly do ouška. Ty chvilky milovala!!! Bibi byla stvoření houževnaté a celý život zdravá jako řípa.yes U veterinářů jsme byli hosty pouze v případě přeočkování a odčervení. Nemocná nebyla, co pamatuji, nikdy. Proto jako blesk z čistého nebe  nás skolila její mozková mrtvice v dubnu 2010. Bez měsíce v jejích dvanácti letech, kdy náš dobrý pan veterinář jí už nebyl schopen pomoci.no

     Šlo to strašně rychle a já jenom doufám, že na Bibi čekal za tím Duhovým mostem její kamarád Cedrik, se kterým prožili bezva kus života....

  

                                           

            

   


Argon z DŽUNGLE (alias Cedrik), nar. 10.11.1993 - 2.6.2003 (po Sieger Debyró x Arina z Ungeltu CAC , 2xVT)

                                                    svod, výstavy : MVP Brno 1995, tř. otevř. V 2  

                                                                           KV Kolín 1995 , tř. otevř. V 1, VT

                                                                           Intercanis Brno 1995, tř. otevř. V 4 

                                                                           SVB Brno 1995, tř. otevř. V

     Protože po odchodu mého kamaráda Endyho  se boxermánie dostala opětovně do virového stadia, za pár dnů v mém domově přistálo další placaté štěňátko, tentokrát z Kolína, po vznešených rodičích, a tentokrát jsem důraz kladla nejen na tu "povahu", ale taky na ten "exterier"smiley!!! Za tímto účelem jsem si s sebou do Kolína přizvala poradkyni (kamarádku a chovatelku Soňku, jistě uhádnete kterouenlightened , bystré hlavičky). Plánovala jsem si, kterak budeme společně obrážet nejen ty výstavy, kde budeme samosebou sklízet jenom vavříny (no, myslím, že to zase nebylo tak špatný), ale taky budeme makat jako barevný, aby i ti ovčáčkáři viděli, že boxíčci jsou pracovní plemeno.

     Jemonže, jak už to tak bývá, člověk míní a běh osudu mění, časté stěhování, studium, životní změny a další okolnosti zapříčinily to, že než jsme se k něčemu pořádnému dostali, bylo pozdě, takže sice poslušnosti podle dvojky zmáknuté, ale zbytek utek. Takže jsme s Céďou prožili pro změnu plnohodnotný  oboustranně milující život společenský, přičemž zvláště pro něj bylo posledních 5 let spojeno s německou ovčačkou Britkou mého manžela Jirky. Dvojku, kterou spolu vytvořili,  Vám, s dovolením, opíšu ve zvláštním oddělení této sekce, která bude věnována jen a jenom naší milované Britušceyes.

 

                                                         

             

                 mazlík třicetikilový       zde jsme čtyři, synek ještě v bříšku           dva nerozluční

                                                                                 wink  


Andy RINO  nar. 27.3.1985 - zima  1993 ( po Amigo Sarha x Carin z Ja - Pu )

                     svod, bonitace 5 fil 5 / 55 - vyřazen z chovu (příčně šikmá spodní čelist, oboustranná depigm.3.víčka)

                    zkoušky ZM , ZVV 1, ZVV 2 (78-90-90), ZPO 1

 

     Jestliže jsem se na Korečkovi jenom učila, v rámci Endíka, Ašánka, Ašana, Blba atd. jsem byla přesvědčená, že zbořím svět (naštěstí se tak nestalosmiley). Na jeho výběr se z dnešního  pohledu čtyřicetileté ženské dívám tak, že jsem  v dané chvíli byla postižena měknutím mozku. Již tehdy mi bylo zřejmé, že psíček má demigmentované spojivky a že díru do světa v chovu opravdu neuděláme...a to se mu ještě vykřivila řádně čelist (takže jsme tu díru fakt nevykutaliwink). Ale Endy mi své exteriérové nedostatky stonásobně vrátil svojí naprosto vyrovnanou povahou, skvělými výsledky jak na zkouškách, tak i závodech. Kamarád do posledního dechu, který mě zklamal pouze jednou, když mi předčasně, v osmi a půl letech odešel na selhání srdce. I jemu vděčím za mnohé a v mých vzpomínkách má stálé a nezapomenutelné místoheart

       

    


Corseir z DERŽE , nar. 7.5.1976 - 1985 ( po Brix von Haus Urania, CACIB,Ch.PL x Tosca v.d.Boxerau )

                             vždy výb., bonitace 5 J 5 , zkoušky ZM, ZVV 1,chovný

     Vzhledem k tomu, že Koreček, Korek, Korin, Kor, Slinta se narodil v době, kdy jsem oblékla prvním rokem školní brašnu a potácela se s ní ke školním škamnům, je nasnadě, že na jeho výcviku jsem se zpočátku nepodílela. Do rukou se mi dostal už jako dobře vychovaný mladý pes, čímž začala naše oboustranná láska "jako trám"!!! On mě učil, jak se psy zacházet, já mu dávala školu ve smyslu, co musí světec ve formě boxera vydržet s hyperaktivním dítětem, kterým jsem skutečně byla. Spolu jsme potom oprašovali na cvičáku cviky poslušnosti, obran a někdy na loukách i stopičky. Když mi v roce 1985, o prázdninách, v mých šestnácti, odešel za Duhový most, dokázala jsem překonat tu bolest, kterou mi to působilo a být v té chvíli s ním. Neptejte se jak, ale dokázala jsem to a jsem na to dodnes pyšná, Korovi jsem to byla dlužna za všecky hezké chvíle, které jsme spolu strávilibroken heart. Korečkem tak započalo období mé vážné celoživotní choroby, která se jmenuje BOXERMÁNIE,  a která, jak jsem postupně zjistila, je rovněž silně virulentní v rámci mého nejbližšího okolí - rodiny a kamarádů. Ale jak správně říkal můj tatínek v době, kdy mi bylo těch šestnáct : "Raději holce koupím zase psa, aby s ním lítala po cvičáku a na place, než aby chodila po diskotékách a s klukama!" Díky táto!!!wink

            wink

TOPlist