Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

PEPINKA

  

                                                           PEPINKA von BARTALLI

                                 

      

                                                                                   narozená   12.2.2010

 

         


 

 

                                 Co se u nás děje...novinky...aneb " PSÁNO ČERNÝM DRÁPKEM III "

                                                                                                              yes

     Dějí se u nás veliké věci a myslím, že je potřeba, abych Vás s nimi seznámila. Ono to totiž prvně vůbec nevypadalo, že by se mě ty veliké věci mohly týkat. Ale panička, na mou žádost, všecko přehnotila, protože jsem ji přesvědčila, že beze mne to opravdu nepůjdesmiley.

     Jako vždy a v první řadě, to zpočátku vypadalo, že se ty veliké změny budou týkat Anežky. Ne, že bych jí záviděla, rozdílu mezi námi doma nedělají, ale trochu mě to štvalo. Ty změny začaly v den, kdy jsme  obě s paničkou, Jeníkem, tetou Soňkou a jejíma holkama šli na cvičák. Už víme obě, "vo co gou", ale byla to pro nás zprvu veliká neznámá. Však Vám to Any popsala v sekci fotky a videa. Nenapsala to špatně, dávaly jsem na ni s paničkou pozor, byl to její první pokuswink.

     Od doby první návštěvy na cvičáku zejména Anince skončilo období dětství a nastaly povinnosti. V praxi to vypadá tak, že jsme s paničkou někde pořádně venku, ani to nemusí bejt na cvičáku. Potom mě panička přiváže, protože s jedním psíkem na vodítku a s druhým, který jí skáče žárlivě na hlavu se opravdu chůze dělat nedá. Potom chodí s Aněžkou kolem dokola, dělají sedni, štěkej, lehni a další krásný věci, do kterejch bych se opravdu velmi ráda zapojila. Když se to Anežce daří, panička jí chválí, odměňuje ji a to jsem fakt hotová, na šňůře jódluju a předvádím tanec svatýho Víta a panička mi říká, že jsem, jak kdybych měla breberky.winkJenomže, kdo to má vydržet. Zvláště, když to Any nejde...já bych to zvládla jistě mnohem líp!!!yes

    No, jeden den to panička psychicky nevydržela. Po cvičení s Anežkou práskla pro změnu na vodítko Any a na šňůrku vzala měyes. Srdíčko mi poskočilo štěstím, jak  jsem  se o překot snažila udělat přesně to, co po mě panička chtěla. U nohy jsem chodila líp jak Anežka...to panička napsala i tetě Soňce, která to teda sice ještě neviděla, ale panička jí napsala, cituji : "Pepi mašírovala kolem nohy, mrňavým hrudníčkem v úrovni mejch kotníků, jak klusácký koníček, odměnu, kterou jsem měla v ruce neviděla (pouze cítila) obrácená čumákem k mýmu čumáku....prostě IPO hadrayes". Taky jsem nosila míček na sňůrce, protože my dvě s paničkou máme aport zmáknutý.  Panička mě strašně pochválila. A já jsem se ten den, kdy mi bylo dovoleno cvičit jako Anežce nesla na růžovým obláčku a nebylo nic, co bych paničce nesplnila. Moc mě to baviloheart.

    Vypadá to teda tak, že u nás doma bude mít nějaké to pejsčí vzdělání nejen Anežka, u které to jaksi patří k věci, protože ona je opravdu šlechtična (ale není pyšná a proto jsme kamarádky), ale také já. Mocinky se na to těším....Vaše Pepinka von Bartalli    

 


                                                           VIDEO K JEJÍM PRVNÍM NAROZENINÁM

 

 

                              Pepíček von Bartalli

heartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheartheart

     Dne 12.2.2011 oslavila naše malá Pepinka, náš "Seznámek",  své 1. narozeniny!!! To to letí. Za ten rok jsme se trochu poznali a strašně se do sebe zamilovali. Pepíček, toť neřízená atomová střela, která vlétla do našeho poklidného života kosmickou rychlostí Mach 10 a převrátila ho narubyheart. Skáče ze sedu metr padesát. Milá, mazlivá, neustále línajícíangry a "lítající",  zastávající své osobní priority a názory...ovšem nám k vůli se ve finále dycinky podřídí.

     Tlapkou nesmlouvavou "vládne" naší větší mladší krasavici Anežce, samosebou to chápeme, je starší a chápe to i Anežka....nicméně, pokud jsou jedna bez druhé, následně se vítají, jak kdyby se neviděly půl života. Obě se nezřízeně milují a když se zrovna vzájemně ve hře nevraždí, neamputují si končetiny, hlavy , ocasy a jiné tělesné součásti, povětšině leží svorně vedle sebe a olizují si něžně čumáky.

     Pepíček nám všem vlastně zachránila život. Kdo jednou přišel o pejska pochopí. Přišla s ní dobrá nálada, legrace, živo a to bylo to , co jsme potřebovali.Za to všecko jí jsme moc vděční a máme ji moc rádi!!!heart K narozeninám jí proto přejem jenom to nejlepší. Díky Josefínko


                                                                                              heart

                                     

 

 

    Co říči o naší Pepince, Josefce, Josefíně, Josce, koze ušaté, raslindě atd.??? Po našich zkušenostech s třemi po sobě následujícími boxíčky a německou ovčandou, kteří odešli do psího nebe po , troufám si říct, krásném  veselém a dlouhém životě, nastalo u nás doma prázdno. Protože v žádné spřátelené chovatelské stanici nebyl k mání pejsek, se kterým bychom měli zkušenosti, rozhodli jsme se zorat pole neorané a bez jakýchkoliv zkušeností pojmout za vlastního prvního teriéra v životě.

     Za dva tři dny jsme nastudovali stohy materiálů o tomto malém, leč velmi akčním a v poslední době bohužel velmi atraktivním psíkovi (lidé nevědí, co činí). Z diskuzí a rad na různých portálech mě zaujal jeden názor , který hlásá něco v tom smyslu, že :"russel terier Vás bude poslouchat ne proto, že musí, ale proto, že chce!"  Za tímto názorem do detailu stojím a člověk, který jej zveřejnil, jistě nebyl žádný hlupec yes

      Naše malá, nicméně duchem velká "Napoleonka" Josefínka je skvělý psíček. Veselá, hravá, magor do peška, aportu a frisbíčka, k cizím odtažitá, k rodině mazlivá a přítulná, ovšem pokud ona sama chce. Má svou osobnost, kterou si nedá v žádném případě deformovat cizími vlivy, nás poslechne, ale  čistě z  dobroty svého nekonečně laskavého  srdcewink.

     Je naprosto nekonfliktní vůči ostatním psíkům i fenkám, chodí bez vodítka, vůči cizím lidem včetně dětí naprosto nevšímavá. Středobodem jejího světa je její rodina a její úzké přilehlé okolí, které sestává z rodinných přátel-pejskařů a jim podobně potrefených, kteří ji bezmezně obdivují a ona si je dovede  patřičně vecpat pod pantofel. Na naši Josku prostě nikdo nemáyes


TOPlist